Perličky z brněnské přehrady

Brněnská, nebo chcete – li Kníničská přehrada je tu s námi už dobrých pár desítek let. Za tu dobu se pro nás stala neoddiskutovatelnou a poměrně významnou součástí Brna. Je toho však dost, co o ní stále nevíme. Pojďme na malou návštěvu k vodě!

Míry přehrady nejsou ničím neznámým, a tak jen pro připomenutí: na délku měří 9, 3 kilometrů a pojme 7 600 000 m3 vody při zatopené ploše 259 hektarů.

Porodní bolesti přehrady

Okolnosti jejího vzniku nebyly nejjednodušší. Uvažovalo se o ní už za Rakouska-Uherska, ale stavební práce začaly kvůli přepracovávání projektu (procházel řadou kuriózních připomínek a kritik – tak třeba Státní památkový ústav vyžadoval udržování hladiny v takové výši, aby se ve vodě zrcadlil hrad Veveří) až v roce 1936.

Protože stavba probíhala během hospodářské krize, mělo se na ní podílet maximum dělníků (aby vzrostl počet pracovních míst) a minimum techniky. Stavělo se jen za pomoci malého parního jeřábu, kompresoru a dvou míchaček, ze kterých se beton rozvážel na dvoukolácích a ručně pěchoval.

Jako by však přehradě něco bránilo, v letech 1938 – 1939 přišly krátce za sebou dvě povodně, které poškodily staveniště i nedokončenou hráz. Přesto byla přehrada v roce 1940 hotová.

Nemusela tu být

Na konci války (26. dubna 1945) se ustupující německé vojsko rozhodlo použít přehradu k poškození ruských vojsk i města Brna. Do otvorů navrtaných v koruně hráze byly umístěny protitankové miny, které měly vyhodit do vzduchu jak hráz, tak ruské tanky, které tudy měly projíždět. Hrázný František Šikula však ruské velení varoval a k výbuchu nedošlo, zničen byl pouze most pod hradem Veveří.

Brněnská Atlantida a bahenní pátrači

Další zajímavostí přehrady jsou pozůstatky vsi Kníničky poblíž hráze. Její zatopení bylo „nejmenším zlem“ – jiné projekty přehrady by zničily ještě větší osídlené oblasti. Nešlo o žádný hororový scénář, všechny kníničské rodiny dostaly pozemky o velikosti svých původních v oblasti kolem silnice Bystrc – Rozdrojovice a finanční odškodnění, navíc mezi oznámením umístění přehrady a počátkem stavby uplynulo 7 let.

V roce 2009, kdy byla hladina přehrady zmenšená na třetinu, tak bylo možné vidět zbytky z tehdy 108 kníničských domů – základy, studně, kamenné žlaby a podobně.

To ale není zdaleka vše, co bahnité břehy odhalily. Pod vodou se skrývalo přes padesát potopených pramic, kajaků a dalších loděk, kovové barely, jízdní kola, ale i různé mince a šperky. Kuriozitou byl nález trezoru a pistole.

Nad jiným objevem se zase zapotili policejní pyrotechnici. Přehrada vydala nevybuchlou munici z druhé světové války – raketomet s trhavinou, letecké pumy, dělostřelecký a protipancéřový granát a náboje do samopalu.

Zaujala vás přehrada a její tajemství? Na příběh „Hitlerovy dálnice“, zvířecí obyvatele přehrady, sportovní výkony na její hladině nebo pověsti jejího okolí se podíváme zase příště.